Jihočeský zeman Šťastný Felix Pravětický z Pravětic žil v období let 1551 - 1578 a zakoupil ves Stěžery od bratří Pernštejnů . Začal čile hospodařit v "Hořením statku", který tehdy se rozkládal v okolí dnešního Zámku a Šulcovy vily na křižovatce k Těchlovicím. Na tehdejší dobu modernizoval zemědělství a přistoupil na nebývalou novotu, budoval moderní jednopatrový, renesanční zámeček, krytý šindelem. Plášť budovy byl vyzdoben kobercovým sgrafitem.

V těchto místech do této doby žili jeho předchůdci v kamenné tvrzi. Kamenná tvrz byla vedle zámečku až do roku 1618 se znakem Pravětických - šípem. Tento erb je zachován a vsazen
do severní zdi dnešního zámku.

Rod hrabat z Harrachů se objevuje ve Stěžerách v roce 1632 a celou obec Harrachové již vlastnili v roce 1650. V letech 1653 - 1654 vznikly popisy sídla, které ho líčí jako kamennou tvrz se šindelovou střechou, dvěma prostornými světnicemi, stejným počtem komor, spíží, lochem a hlavním sklepem.

Za pruských válek bylo sídlo s celou vesnicí Fridrichovými vojáky 2. července 1745 vydrancováno. Též selská rebélie 24. března 1775 značně poškodila zámek.

Teprve v letech 1802 - 1803 původní zámeček nechává hrabě Arnošt Kryštof Harrach rozšířit, aby mu mohl sloužit jako letní byt. Jeho působnost ve Stěžerách byla pouze přechodná do doby, než bylo zbudováno letní sídlo Červený hrádek u Nechanic po vzoru zámku Hluboká a zámků anglických. Ve stěžerském Zámku pak sídlily vrchní úřady hospodářské a patrimoniální celého harrachovského panství. Zde sídlil pan správce, který měl moc nejvyššího soudce nad poddanými, též právo tělesné tresty udíleti, jakož i zavíráním potrestati.

V roce 1887 dovolil pan hrabě vyklidit účtárnu a umístit do Zámku 1. hospodyňskou školu, která byla nejpokrokovějším zařízením své doby. Po jejím přemístění do nové budovy v roce 1898 byl celý Zámek opraven. Nyní zde sídlili a úřadovali revidenti harrachovského panství.

Charakteristickým řešením interiéru bylo kruhové propojení všech místností a další dveře do centrální chodby.

V roce 1939 před německou okupací se harrachovské úřednictvo odstěhovalo ze zámku a nějaký čas zde byla četnická stanice, která se ve válce přestěhovala nad hostinec "Na Růžku" na křižovatce do Kuklen.

V průběhu druhé světové války, 15.8.1940, harrachovský Zámek koupili výhodně hradečtí velkoobchodníci Alois, Jaroslav a Josef Jirsákovi za 120 000,-Kč. Zámek ihned nechali opravit, šindelovou střechu vyměnili za eternitovou a na zahradě založili výborně prosperující zelinářství.

Poválečný stav, znárodňovací dekret presidenta republiky č.12/1945 a nastupující vliv Komunistické strany Československa zkonfiskoval Jirsákům Zámek i zahradu a národním správcem se stal poštmistr František Kašpar. Časem byl Zámek převeden pod správu Místního národního výboru a zahrada byla přidělena vytvořenému Jednotnému zemědělskému družstvu. Státní správa však Zámku ani zelinářství moc neprospívala. Zámek chátral, skleníky a pařeniště byly postupně likvidovány. V prostorách zámku bydlely rodiny, které dříve neměly vlastní domek a zůstaly obci ke starosti.

Nutnou opravu začal zedník Josef Kučera, bydlící na faře s dobrovolnými brigádníky ze Stěžer v roce 1956 - 1957. Při opravách byly objeveny černobílé kresby z 15.století nejen na povrchu ale i uvnitř budovy. Tehdejší organizace, Krajská památková správa, prohlásila budovu za chráněnou památku a v roce 1959 odborník z Hradce Králové obnovil černobílé sgrafito na západní stěně Zámku. Celá stěna je zdánlivě stejná, ale v trojúhelnících pod střechou najdete 3 masky lidí, kresbu husy, kalich s hostií, pod kalichem listy a prasečí hlavu. Tyto pozůstatky pravděpodobně připomínají slavnou stěžerskou dobu česko bratrskou, kdy se přijímalo podobojí po vzoru Husitů a na truc pobělohorským katolickým mravům, těžké robotě, se tvořitelé Zámku vysmívali drábům a připomínali skrytě zašlý čas.

Na konci století v roce 1999 byl náš stěžerský Zámek znovu opraven. Na náklady obce byla opravena fasáda, okapy a podhledy pod okrajem střechy. Zámek zářil novou žlutokrémovou barvou. Pouze sgrafito na jeho východní části čeká na svoji náročnou opra-vu. Dalším cílem je rekonstrukce bytů a čistička odpadních vod.

Restituční tahanice započala po roce 1989, kdy se o Zámek přihlásila rodina Jirsáků. Jejich levná a snadná koupě byla zpochybněna válečným chaosem a v současnosti po mnoha soudních přích se od roku 2003 stala majitelem Zámku obec Stěžery. Stávající byty v budově Zámku jsou nyní obcí pronajímány.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezery.cz